Vakuoterapie je metoda známá již od starověku. Používal ji již římský lékař Galenus v roce 120 n. l. Ve středověku byla tato metoda používána v celém tehdejším světě.

Málokterá metoda docílí tak intenzivního prokrvení masírované tkáně. Již po jednom zákroku se může dostavit neočekávaná úleva.

Použití baněk je však různorodé. Lze je kombinovat s masáží, prohřívacími zábaly. Lze je přikládat nad akupresurní body a tím pracovat s energií meridián. Vynikajících účinků je také dosaženo při aplikaci baněk (třeba na postižený kloub) z důvodu otoku. Pomocníkem při baňkování jsou koule ze skla, v nichž se pomocí hořícího smotku vytvoří podtlak – vakuum. Odsávací skleněné baňky různých velikostí se potom přikládají na tělo.

Alkoholem nasáklá bavlněná látka se uchopí do kleští, zapálí se a pak se přiloží k hrdlu baňky, která se drží dnem vzhůru. Teplem se vzduch uvnitř rozpíná a trochu ho unikne. Poté se baňka hrdlem dolů přiloží k pacientově kůži. Díky podtlaku se baňka přisaje a vtáhne kůži dovnitř, kůže potom zčervená – to je dáno silnějším prokrvením.

Působením tohoto podtlaku se odsávají z těla škodlivé látky. Baňky se nechají přiloženy po určitou dobu nebo se posouvají po příslušných částech těla.

Po aplikaci baněk (zvláště při aplikacích, kdy se baňky nechají stát) mohou zůstat modřiny (hematomy), které se po několika dnech beze zbytku odhojí a zmizí.

Doporučení

Pro zmírnění potíží při bolestech zad, ale i pro ovlivnění funkce vnitřních orgánů. Je příjemná a rychlým prokrvením kůže a svalů působí uvolnění a úlevu.